Pod Arménským srpkem Měsíce.

Lubomír Tomik

Pod arménským svitem Měsíce
plulo vydařenou taškařicí království ledových dcer Albionu,
přepásáno miliony Excaliburů u pasů a Morgana La Fay 
zavelela 
                                         k útoku,
kněz se žehnal a ony,
lahodná těla ve světle modrých bavlněných blůzkách,
 v bílých baletních sukních,
ve střevíčcích touhy se proplétaly a míhaly kolem sebe,
vlající bavlna,
 mezi
kameny Stonehenge.

Stála jsi opodál a koukala na ně,
smutné oči bažící po zklamání,
má touha po Tobě vystřelila až do kráteru Ticho,
Verneův projektil do srdce,
sesunutý okraj Tycha.




Under the Armenian Crescent Moon.

Lubomír Tomik

Under the Armenian moonlight
sailed the successful bagging kingdom of the ice daughters of Albion,
millions of Excaliburs were strapped to their passports, and
 Morgana La Fay ordered
to attack,
the priest blessed himself, 
and they,
delicious bodies in light blue cotton blouses,
in white ballet skirts,
in the shoes of desire intertwined, the flickering cotton in between
Stonehenge stones.

You stood nearby and looked and they,
sad eyes longing for disappointment,
my desire for you has shot up to the crater of Silence,
Verne's projectile into the heart,
Tych's collapsed edge.