Do dálky.

Dnes v noci sen, jeli jsme ještě s přáteli busem kolem míst, která tak dobře znám, už jsem na ně zapomněl, vedle na sedačkách se bavili děti o nadcházející události, padly Vaše jména. Otočil jsem hlavu a zeptal se malého kluka jestli tam budete . -Ano, budou, oba.- Dal jsem mu do ruky blyštivou novou padesátikorunovou minci, měl Ti vyřídit vzkaz. Přikývl. Autobus pak zastavil, klučina vysedl spolu s ostatními dětmi a s veselým jekotem a radostným brebentěním pospíchali tím správným směrem. Koukal jsem za nimi, posadil se zpět na sedačku a všiml si otevřené láhve, kterou držel jeden z přátel-Začali jsme bez Tebe.- Pomyslel jsem si – Nevadí, ani to nepotřebuji, vždyť mám Tebe.-

Nemám, nikdy jsem neměl a ani jsem se nedozvěděl jestli Ti rozesmátý kluk , jestli Ti předal můj vzkaz, otevřel jsem oči , bylo ráno, další den s bolestí, fyzickou, i s bolestí srdce, musím se s tím naučit žít, skoro to jde. Pozdrav do dálky, nedokončený sen.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s