Caliban a Sycorax.

Lubomír Tomik

Co jsi má lásko 
zAmkla v šuplíku Tvé paměti,
Líbezné chvíle, smích
I něhu,
Brzký chlad
A já, pochopit to
Nedovedu.


Stejně zakotvéna v réalitě,
mYs na němž skví se tvůj máják,
Cosi šeptal :
O míhajících se nohou,
bRiskně roztančených sukních
A v  ní...byla najednou v jejich odbojovém sklepě, v tom dávném
Xanadu směsice hudby ,údivu a pocitu něčeho zakázaného.