Kočka

Jeden z nejpozoruhodnějších vánočních příběhů, spojených ze zvířaty, mají na Islandu. Je o kočce, kterou byste v reálu nejspíše potkat vůbec nechtěli…
Monstrózní kočka podle vánoční legendy číhá v krajině a má spadeno na ty, kteří nedostali žádné nové oblečení. Jedna z verzí vypráví, že je kočka připraví jen o sváteční jídlo, podle jiné však tito nešťastníci zemřou – tak, že je krvelačná bestie prostě sní. Že se vám to zdá podivné? Inu, ačkoliv písemné zmínky o tomto příběhu pocházejí až z 19. století, má možná základ v praxi z hlubší historie ostrova…
Novým oblečením totiž bývali na konci roku obdarováni pracovníci a pracovnice na islandských farmách. Ovšem jen ti, kteří do Vánoc dokončili práci, kterou měli udělat. Oblečení tedy byla odměna za příkladný „zápřah“ a chování vůbec.
Kočka ve vánočních příběhu o svátcích slídí podél oken a pozoruje, jakými dárky byli Islanďané obdarováni. Ti bez „měkkých“ dárků trestu neujdou. Chuť na lidské maso nicméně kočce možná přisoudila až báseň, kterou napsal islandský literát Jóhannes úr Kötlum (1899-1972). Ta později zaujala i zpěvačku Björk
Islandská kočičí příšerka má i své rodinné zázemí. Je totiž mazlíčkem hrozivé mytologické obryně jménem Gryla. Ta je zmiňována už ve středověké islandské literatuře. V příbězích je ženštinou hrozivého vzezření a postrach pro nezbedníky. I ona zaujala místo ve vánočním folkloru, právě tehdy totiž „sestupuje z hor“ a u lidských obydlí hledá ingredience pro svůj oblíbený pokrm – dušeninu ze zlobivých dětí.
Jak vidno, islandské vánoční povídání má grády.

LXVI

LXVI (Odpoledne)
Pablo Neruda
Nemiluji tě jen proto, že rád tě mám,
jdu od milování k nemilování tebe,
čekám tě netrpělivě, i když tě nečekám,
srdce mě střídavě ohnivě pálí a zebe.
Nemiluji tě proto, že tě tak miluji,
nenávidím tě i vzývám slovem vroucím,
ideálem té lásky, kterou se sužuji,
je nevidět tě a milovat jak nevidoucí.
Jednou i lednové světlo změní se v nic
a jeho paprsek krutý srdce mi spálí
a uloupí mi navždycky ke klidu klíč.
Až se to přihodí, to jen já se vzdálím,
jen já zemřu láskou, já jako prvý,
neboť tě miluji, lásko, ohněm i krví.

WE a Článek Velkého Mága

„We love because it’s the only true adventure.“
„If you’re a writer, the answer to everything is yes.“
Nikki Giovanni
Původně jsem sedl k pc po ránu před cvičením, abych si k poslechu připravil Cryptorianu, nejdřív jsem doslova jako hlavou do zdi narazil na Mágův článek o psaní, poté ještě na pár básní Nikki, dnes ráno je to jako dobrý mač mezi provazy,zatím to ještě není na vítězný tanec, ale je to hodně blízko, vím, že dostávám nakládačku, ale za chvíli se z ní otřepu a gong na konci kola ještě nezazněl….
Ale věta….but you should commit yourself to writing almost as if you were some ancient Greek or Egyptian committing yourself to a god…..If you do right by the god, then the god may, at some point in the future, reward you…
LT: mne donutila napsat , protože je to pravda……..- You are my Goddes and maybe, at some point in the future, you reward me, my Love.-

The most important part of your life

ALAN MOORE’S FIVE TIPS FOR WOULD-BE COMICS WRITERS
1. Don’t.
2. No, really don’t.
3. DEFINITELY don’t-I mean it.
4. Whatever you might be imagining about a life of writing, it’s not like that.
5. OK, if you’re going to anyway, if you’re going to be a writer of any quality, you will have to commit yourself to writing- which is something that, when you’re young and idealistic, sounds incredibly easy to do, but you should commit yourself to writing almost as if you were some ancient Greek or Egyptian committing yourself to a god.
If you do right by the god, then the god may, at some point in the future, reward you. But if you slack off and don’t do right by your talent or your god, then you are heading for a world of immense and unimaginable pain. If you have a gift that you choose to pursue, then you have to pursue it seriously. Don’t be half-assed about it, but realize what that commitment means.
Committing yourself to writing will mean, to a certain extent, your writing will become the most important part of your life-and that’s a big thing to say. It can have a distancing effect upon other relationships. It can be sometimes quite a solitary life. If you’re committed to your writing, you’re going to spend most of your life indoors in a silent, empty room, concentrating on a pen and a piece of paper or their equivalent. Be prepared to take it seriously and be prepared to follow where it takes you, even if that takes you to some very strange places.
This is by no means the most glamorous profession.
Don’t say that I didn’t warn you.