Aby jsi plně pochopila.

Aby jsi plně pochopila PROČ- tady je fotka k následujícímu textu :
Tedy , vidíš tam před psím kotcem pověšený ten kabel, na tyči na prádlo ?
Stoupnu si pod něj, dám levačku před pravačku jako bych šel na tyči přes propast bez záchranné sítě,
chytím se oběma rukama kabelu, snížím těžiště, s každým výdechem níž a níž, v podstatě dělám dřep,jdu níž a níž a níž až přijde moment, že už to nejde,vydýchám to a s posledním výdechem jdu opravdu na doraz, pak se přitáhnu rukama nahoru,narovnám se. Ohýbal jsem nohy potřetí ,když jsem se spustil moc nízko, šlo to a najednou nic nebránilo, už jsem byl určitě pod devadesát stupňů, které potřebuji abych mohl jezdit na kole,uvnitř jsem si říkal-Půjde to !- když vtom jsem zjistil, že se z toho postoje , z toho dřepu,nedostanu zpátky, nohy se ne a ne narovnat a ruce už potřetí neměly sílu vytáhnout mne nahoru…tak jsem tam visel, ani tam ani zpět,nadechnul jsem se začal se zvedat, bolest se změnila ve světlo, normálně jsem křičel bolestí, za zavřenýma očima jsem uviděl TEBE. Za chvíli jsem chodil po dvoře a říkal si : Toto se stalo ?
Máš jisté kouzlo, kterým jsi mne očarovala.

Prvního května třicet jedna.

Prvního května třicet jedna.
Lubomír Tomik
Vzal jsem Tě za ruku, kůže se protnuly,
chci s Tebou začínat od nuly,
chci Tě znovu potkat,
poprvé se Ti podívat do očí,
zaoceánské lodě již vypluly,
šmouhykouřstuha na klidnou hladinu,
což bylo opravdu prvního května třicet jedna,
což jsme stáli v oblacích,
lapali po dechu obklopeni zářivým kobercem světel,
pomalu navlékané křišťály,
vrhající odlesky na Tvých dlaní kinžály ?
Což jsem vše, chtěl tak moc ?
Tak moc ?
PS: en.wikipedia.org/wiki/Empire_State_Building

ZÍTRA VYRÁŽÍM DO KOSMU

ZÍTRA VYRÁŽÍM DO KOSMU

Račte se podívat, odpočet zadat,
řačte mi helmu mou s věšáčku podat;
jméno mé, telefon vyškrtnout – padat
chystám se, do kosmu, zítra hned ráno.
Není tam kalendář, nebudou hodiny
světlo na vypínač, mráz zamčen, studený,
klimbat když zachce se, vstát nebýt nucený –
vyrážím do kosmu, zítra hned ráno.
Nepsat už dopisy; neházet na poštu,
nečekat návštěvy, známosti do počtu,
samotka čeká mne jak v base v domečku,
vyrazím do kosmu, zítra hned ráno.

Dveře za mnou sklapnou a má kosmoplavba začne,
šálky čaje na oběžné dráze kol mě, proč ne,
těžištěm jsem já, mám vlastní vesmír jednoznačně,
odhodlán do kosmu, zítra časně ráno.
V televizi sledujte to, následujte zdáli,
dalekohled zachytí vám meteor můj malý,
nechtějte se seznámit, či že bychom se znali
až přijdu do kosmu, zítra časně ráno.
Rakety mě vyšlou, na transgalaktický hop,
dvatisíce světelných let, než je první stop,
račte všichni na zemi se bodnout, hop či trop –
vyrážím do kosmu, zítra časně ráno.

OFF TO OUTER SPACE TOMORROW MORNING

You can start the Count Down, you can take a last look;
You can pass me my helmet from its plastic hook;
You can cross out my name in the telephone book –
For I’m off to Outer Space tomorrow morning.
There won’t be any calendar, there won’t be any clock;
Daylight will be on the switch and winter under lock.
I’ll doze when I’m sleepy and wake without a knock –
For I’m off to Outer Space tomorrow morning.
I’ll be writing no letters; I’ll be posting no mail.
For with nobody to visit me and not a friend in hail,
In solit’ry confinement as complete as any gaol
I’ll be off to Outer Space tomorrow morning.

When my capsule door is sealed and my space-flight has begun,
With the teacups circling round me like the planets round the sun,
I’ll be centre of my gravity, a universe of one,
Setting off to Outer Space tomorrow morning.
You can watch on television and follow from afar,
Tracking through your telescope my upward shooting star,
But you needn’t think I’ll give a damn for you or what you are
When I’m off to Outer Space tomorrow morning.
And when the rockets thrust me on my trans-galactic hop,
With twenty hundred light-years before the first stop,
Then you and every soul on earth can go and blow your top –
For I’m off to Outer Space tomorrow morning.

New album Paradise Lost

Nick Holmes states: „As a global crisis, it goes without saying Covid 19 has affected everyone and everything, including every aspect of the music industry. As a result, our record label Nuclear Blast offered us the chance to postpone the launch of our latest album ‚Obsidian‘ to a less volatile time later in the year.

Taking this into consideration, and the fact the live music circuit is currently in lockdown, we think it’s unnecessary to postpone the release as we think our fans wouldn’t want to wait. Music can be enjoyed in practically any environment, so therefore we are going ahead with the same release date 15.5.20, and we sincerely hope our new album helps to lift your spirits, and is a beacon of light in the dark during these uncertain times! Thanks for your continuous support through the years and see you on the road!“

Ale brzy ráno

Od rána mrholí, déšť a
makal jsem na zahradě, zaléval skleník, hnojivo, sadba, byl sedm ráno, poslouchal jsem u toho Boleskine House a když jsem odcházel, otočil jsem se a uviděl tohle-jak jsem podvědomě seřadil konve, vrátil jsem je na místo , 🙂
Okultisto, spiritisto, vracejte nám ,konve na místo ! Vracíme ,Františku 🙂
pak jsem cvičil co mi včera řekla Katka, koukal u toho na Dunu na Netflixu ,koho myslíš ,že mi připommněla Irulán:
to cvičení ale bylo fakt pekelné, zapřít nohy o stěnu a velký gumový míč zvedat ho a přitom do něj vší silou tlačit a ohýbat kolena, ale celou dobu jsem Tě měl před sebou, první hodina Duny, cvičení, pak zrada doktora Yueha a dal jsem kafčo a Swamp Thinga a tohle je zároveň Alan Moore pro Tebe..ten panel mi mluví ze srdce..
Na něco přijdeme, slibuju… jsem naživu.