Doporučeno

In the shadows by Paul Speckmann.

Cíl je……666 shlédnutí.

Chci Ti udělat radost, vykouzlit Ti úsměv na tváři.

Read by Paul Speckmann. https://speckmetal.net/ Written by Lubomír Tomik. Lyrics : https://midianpoet.com/2020/12/25/ve-… Recorded in Staré Město, November 2020. Thanks to Paul for reading from my upcoming collection of poems Map of the Continent of Your Heart. Pro Tebe.

Tichý výkřik.

Poprvé udělám to, že publikuji AŽ vše najednou-slovo, čtení, video, fotky.

Slova s kterými pracuji :

,,Tichý výkřik, návrat klamu, hrací skříňka, výrobci stínů, věk chuti, jsi na konci duhy.“

A číst, točit a nahrávat, jestli dostanu svolení, se bude v pyramidě, která má okénko kvůli čerstvému vzduchu.

ANO!

Absolutní synchronicita…

… včera na Vernisáži půl hodinový rozhovor s dávným přítelem, neviděli jsme se možná 30 let, týkající se hory Kailás, autorka na závěr zvonila tibetským zvonkem koupeným v Amsterdamu,dnes otevřu knížku a první panel mi vyrazil dech.

Absolutní synchronicita, mám číst minimálně 40 knih, vybral jsem tuhle.

Děje se to, TY.

Dopsáno.

Začalo včera na Vernisáži , neuvěřitelná informace od tanečnice ze středověku a renesance Kristýny , první dva verše mezi dvěma státy,na řece Moravě,která odděluje ČR a SR, dopsáno po víkendovém  obrovském náporu synchronicity, zjištění, že nejsem sám a je nás více, že synchronicity se dějí, není to šílenství,až bude ,, Tichý výkřik“ dopsaný, namluvím ho,jestli Lenka svolí, v pyramidě u ní na zahradě,už teď vidím velkou část videa, pro Tebe….to je…. Už teď je hotovo. Ano,na všechno říkám ano.

Popsal jsem všechno, popíšu pro Tebe všechno, vidíš každé ráno na obloze ta dvě slova? Víš , která to jsou, myslím,že víš.

Trvalo to tři měsíce prakticky každodenního psaní, poznámek.

Budu si muset koupit nový blok.

Vernisáž a autorské čtení Lenky Karhanové 12.6.21.

,,Lear :

Duj větře! roztrž tváře, zuř a duj!
Vy vodospády a vichřice, sršte,
až zaplavíte věž i s větrničkou!
Vy sirnaté, myšlénkoletné blesky,
předchůdci dubosrazných perunův,
ožehněte mou šedou leb, a ty,
vše střásající hrome, na plocho
rozmáčkni tlustou světa kulatost!
zdrť tvary přírody, znič pojednou
vše zárodky, z nichž člověk nevděčný
se počíná! „

Chtělo se včera spolu s Králem Learem zahrozit na nebesa hodinu před začátkem

,,Vernisáže a autorského čtení Magdaleny Verneové

/ vl.jm.Lenky Karhanové / “

Nakonec vše autorka vyřešila, čtení a vernisáž se uskutečnily v otevřených, přesto krytých prostorech jejího domu u
zahrady.
A hostů pomalu přibývalo…
..zvědavců též …

…nečekaný návštěvník byla Pávice , pojmenovaná autorkou na ,,Hraběnku Esterházy “ Tedy dorazily i hosté z vyšších kruhů !

A v takové báječné atmosféře začalo čtení z poslední, právě vydané sbírky Lenky Karhanové / pseud. Magdalena Verneová / Noční motýl nad útesem – Magdaléna Verneová | KOSMAS.cz – vaše internetové knihkupectví

Již vydané autorčiny knihy.

Fantasticky se úkolu zhostila Olga Strašáková , téměř hypnotickým hlasem předčítala autorčiny nové i starší básně.

Olga nalevo, stojící a čtoucí, autorka vpravo, sedící a vše pozorně sledující s úsměvem.

Zatím se otevřela nebeská stavidla , krátký střih na naši zahradu:

Čtení pokračovalo a následovala krátká debata s posluchači…k vidění byly i vystavené autorčiny obrazy.

….mezitím se na chvíli obloha umoudřila.

Setkání se zajímavými lidmi se protáhlo až do tmy, spousta podnětných rozhovorů, nápady a inspirace proudily všemi směry.

Magdaleno, děkujeme za pozvání, velmi vydařený večer, těšíme se na příští, nepochybuji, že nějaké ,,příště“ bude !

PS: A děkuji Lence, že svolila k tomu, abych vyzkoušel číst , fotit, točit, nahrávat v Její pyramidě, jak jsem pyramidu uviděl, ihned se objevil titulek článku : ,,Čtení v Pyramidě „

PS2: Děkuji též Kristýně z Porta Temporis – Napajedla (okres Zlín, Zlínský kraj) | https://www.sermiri.cz/ | www.sermiri.cz

za informaci o ,,rytmu srdce“ použitého ve středověké hudbě a tancích ! Již jsem v archivu BBC našel pětiminutový záznam tlukotu srdce…a uvidíme, co všechno se může stát !

PS3: Děkuji za fotografie ,,Hraběnky Esterházy “ a jiné ,pořízené V.B.

Dvacet minut nad okresem Uherské Hradiště, Česká republika.

Jen vrčení motoru, krátká komunikace s pilotem Karlem Wernerem a kontrolní věží na letišti Kunovice, vzlet, přelet nad jezery, Kostelany nad Moravou, Starým Městem, hradem Buchlov , Buchlovicemi, Zlechovem, Bzencem a zpět na letiště.

Oči jednorožce. Unicorn eyes.

Unicorn eyes.

Lubomír Tomik

You help me survive,
I paint unbelievable with your colors,
radiant of Your face,
purple, just like that,

You help me survive
I agree with everything,
mite carousel, Golgotha ​​spin,
whisper in dramatic television news:
"No one expected Hell to freeze, the devils are skating around the boilers
and the Star of the Morning, Lucifer, fell,
unexpectedly on ice, hidden in words "

You help me survive
in the unreal atmosphere of a crazy world,
to which I woke up from a coma,
drapes pure respirators viruses reality, steps into it,

shipment with ribbon, You will send, the most beautiful gift and
they probably strike at the post office,
shipment with ribbon,
once red

You help me survive
You are my Fremen clothing
You are a sharpened samurai sword
You are an eagle, a lioness with wings, hatch my liver!

the unicorn bathed in a corner of the mind,
You approached him
he bowed his head and let himself be stroked,
 didn't even defend himself much,
when you covered his eyes with your palm,
put  fingers inside and grabbed the deeply hidden eye nerves,
 jerked and, still hot from the blood, put them in my empty eye sockets,
so hungry and hungry and hungry to look at You.

You help me survive,
if only I could help you,
suddenly I have unicorn eyes,
and because I see
I have to go on,
just like the others. 
Oči jednorožce.

Lubomír Tomik

Pomáháš mi s přežitím,
maluji neskutečno Tvými barvami,
zářivá Tvé tváře,
nachová, zrovna taková,

pomáháš mi s přežitím,
souhlasím se vším,
roztoč kolotoč, Golgotu pootoč,
v dramatických zprávách televizních zašeptej :
,,Nikdo nečekal, že Peklo zamrzne, čerti se prohání na bruslích kolem kotlů
a Jitřní Hvězda, Lucifer, padl,
nečekaně na led, skrytý v jinotaji“

pomáháš mi s přežitím,
v nereálné atmosféře šíleného světa,
do nějž jsem se probral z komatu,
roušky ryzí respirátory viry realita , kroky do ní,

zásilka se stuhou, pošleš se , nejkrásnější dárek a
na poště asi stávkují, 
zásilka se stuhou, 
kdysi rudou,

pomáháš mi s přežitím,
Jsi můj fremenský oděv
Jsi naostřený samurajský meč
Jsi orlice, lvice s křídly, vyklovej mi játra!

jednorožec se koupal v zákoutí mysli,
přistoupila jsi k němu,
sklonil hlavu a nechal se pohladit,
ani se moc nebránil,
když jsi mu dlaní zakryla oči,
vložila prsty dovnitř a uchopila hluboko skryté oční nervy,
trhla a ještě horké od krve mi je vložila do prázdných očních důlků,
tak lačných a hladových po pohledu na Tebe.

Pomáháš mi přežít, 
kdybych tak pomoci mohl já Tobě,
najednou mám oči jednorožce ,
a protože vidím, 
musím jít dál,
stejně jako ostatní.

Oči jednorožce….

…. právě dokončeny.. .

Dnes, ano, Ty jsi… neuvěřitelná, pořád se topím v jezerech hlubokých, pozvánka na zítřejší Zahradní Vernisáž Lenky Karhanové, samozřejmě budu paparazzi, vypadá vernisáž velmi vybraně spolu s autorským čtením… když jsem se dnes díval na Tvou fotku, myšlenka jako skalpel- Měl jsem takové štěstí,že jsem Tě poznal.-

Ostrov Mnoha Jazyků /Video/ . Pro Tebe.

Čtení poezie pro Tebe, ve Felixově sále bývalé Jezuitské koleje v Uherském Hradišti.

Napsáno pro Tebe.

Lyrics and picture : https://midianpoet.com/2021/06/07/ost…

Děkuji:

D.O. za spolupráci,

vstřícné a milé zaměstnankyni Informačního centra Uherské Hradiště pro mládež http://www.icm.uh.cz/ ,

Paulu Speckmanovi https://speckmetal.net/ for inspiration in the use of the spoken words,

a Pavlovi ze Studia Shaark http://www.shaark.cz/ za to, že mne naučil JAK stříhat zvuk, když jsem ho mohl pozorovat při práci.

Snad se Ti ,,Ostrov Mnoha Jazyků“ bude líbit.

…and lyrics in english for my friends in distant countries, you know , its for you too, thanks.

An Island of Many Languages.

Lubomír Tomik

Lived on the Island of Many Languages,
through and through crucified,
adult,
arboreal,
hidden in the leaf,

with a secret passion for wood,
 laughed for a while,  cried for a while,
with a secret passion for nails,

before the waves of green flooded him again
looked noble,
consecrated,
faintly,

cruel disillusionment under the guise of masculinity on the cross of the Island of Many Languages,
lost in Never and Nowhere,
time was just in the eye blink,
the nails are rusted, the wood is embraced by a worm,
he was suddenly a disappointed romantic

fell into various traps in the garden,

on the Island of Many Languages,
plaiting parrots shouted his name and he was
lonely intoxicated by the endless echo,

when I inscribed in Your body with my tongue,
the most beautiful alphabet. 

Zběsilost v Alamu. Fury in the Alamo.

Fury in the Alamo.

Lubomír Tomik

It was getting dark on the edge of the Alamo,
entered the salon,
the eyes were just two coin holes in coffee machines,
said: -Good evening .-

he reached for his pistols without warning,
he began to shoot thoughts around himself:

     YOU YOU YOU YOU YOU        YOU 
YOU  YOU  YOU  YOU  YOU          YOU  
      YOU YOU YOU YOU YOU       YOU

and when emptied the charge chambers,
 blew his lips into the barrel, from which came a ribbon of cooling letters,
put them back in their cases,
 turned and left.


Cowboys from the plains of Llano Estacado continued to eat warm pudding,
the pianist started playing,
the light women rose to the ceiling, suddenly even lighter

the salon door stopped in public and outside,
outside the wind blew down the street,
drove away pieces of desert grass,
the man slid his hat to his forehead, stood in the middle of the street,
he looked up, and a herd of rage rushed in the distance
comfort
 laziness
 jealousy 
individualism
 oath

and he drew ,  drew two pistol in the night,

the rotating Hangers surrounded him with a tight grip,
round loaves of Dutch cheese spinning on tops of magic lamps,
silent film lovers committed seppuku at dawn,

the scene is ready, lit,
You enter
in the jungle auditorium everything is allowed,
You are my Beast! 
Zběsilost v Alamu.

Lubomír Tomik

Na okraji Alama se setmělo,
vešel do salónu,
oči byly jen dva otvory na mince do automatů na kávu,
řekl : -Dobrý večer .-

šáhl bez varování po pistolích ,
začal kolem sebe střílet myšlenky:

      TY  TY  TY  TY  TY      TY
TY        TY        TY     TY     TY        TY
      TY   TY  TY  TY  TY       TY  

a když vyprázdnil nábojové komory,
foukl přivřenými rty do hlavní z nichž vycházela stužka chládnoucích písmen,
vrátil je do pouzder,
otočil se a odešel.


Kovbojové z planin Llana Estacada dál jedli teplý pudink,
klavírista začal hrát,
lehké ženy se vznesly ke stropu, jak byly najednou ještě lehčí

dvířka salónu se zastavila ve veřejích a venku,
venku hnal vítr ulicí,
hnal kusy pouštní trávy,
muž si posunul klobouk do čela, postavil se doprostřed ulice,
vzhlédl a v dálce se řítilo bouří rozběsněné stádo
pohodlnosti lenosti žárlivosti individualismu přísah

a on tasil a tasil a tasil
a tasil

rotující Viselci ho obklopili těsným sevřením,
kulatými bochníky holandských sýrů točících se na vrcholcích kouzelných lamp,
milovnící němého filmu páchali seppuku za úsvitu,

scéna je připravena, nasvětlena,
vcházíš Ty,
v džungli hlediště vše dovoleno,
vždyť jsi přece má Šelma !

Ještě ke Carfaxu.

Včera ještě krátké info na netu ohledně zvonů v Carfaxu ,první řádek na fotografii, číslo 1 a pomyslel jsem si :
Jak to dokázali, nastavit webkameru tak, aby snímala Carfax Tower ve 14.století ? Jaké je tam počasí ? Táhnou ulicemi flagelanti ?

Šlo by to ? Kamera, která by natočila minulost ? Všechny ty možnosti, být u historických okamžiků, když Vikingové přistáli v Americe, korunovace královen a králů , svatby, chvíle bitev, vynálezů, přesto, nastavil bych kameru tak , aby zachytila chvíle, kdy jsme byli spolu. I když vlastně ani nemusím, stejně si ty momenty pořád přehrávám v hlavě dokola a i když jsou zavřená kina, stejně jsem v některých z nich stále s Tebou, jako kdysi.

Zvony z Carfaxu…

…znějí najednou na konci právě dokončeného videa ze čtení v Jezuitské koleji. Zítra bych ho chtěl publikovat a potřeboval jsem hlasité zvonění kostelních věže na konci videa jako doprovod k fotografii Kostela svatého Františka Xaverského,kde jsi byla před staletími,víš. Použito z archivu BBC, na výběr bylo ze dvou nahrávek : zvony Carfax, Oxford – Wikipedia a Big Ben je všeobecně známý, obrazově a zvukově by vůbec neladilo, použit Carfax.

Získalo to neskutečný nádech, najednou:

Carfax Abbey is a fictional residence that features prominently in the Dracula multimedia franchise. It was a key setting utilized in Bram Stoker’s 1897 novel Dracula

Klasická náhoda, cokoli dělám pro Tebe, do sebe takhle zapadá.

Bela-lugosi-as-count-dracula-and-helen-chandler-in-carfax-abbey-photograph-from-dracula-coincidence.

Aby toho nebylo málo, četl a nahrával jsem ten den v Jezuitské koleji ,Felixově sále, i vlastní překlad textu Bauhaus ,,Bela Lugosi is dead“ . Byl na přední straně textů, které jsem chtěl v Jezuitské koleji číst, asi moc poslouchám Petera Murphyho.

Tady :

Drobné …souhry okolností.

Russian roulette. Ruská ruleta.

Ruská ruleta.

Lubomír Tomik

Mé myšlenky jsou ruská ruleta,
v níž cvakám prstem naprázdno
a výstřel nepřichází

někdo mi Tě dal všude,
jsi revolver a spoušť a náboj v komoře
a výstřel nepřichází

musím být mrtvý a tohle je Peklo bez Tebe,
výstřel asi nakonec přišel

piš každý den a jsi spisovatel
maluj každý den a jsi malíř
tvoř hudbu každý den a jsi muzikant
skládej básně, dej slovům opratě každý den  a jsi básník
miluj každý den, každou hodinu minutu vteřinu a jsi…

odložená zastlaná zapomenutá mrtvola s křížem nad hlavou.

Kdybych mohl, rozervu už tak roztrhaný svět na kusy,
jen abych Tě objal,
jen abych se Ti mohl podívat do očí,
znovu.

Miluji Tě jako miluji náboj v komoře revolveru,
Střílej! Střílej! Střílej!

Zmáčkni spoušť,
natrop spoušť,
spočiň v chladných oázách,

nic složitého,
jen přejdi poušť,
poušť mezi námi.
Russian roulette.

Lubomír Tomik

My thoughts are Russian roulette,
in which I click my finger empty
and the shot doesn't come.

Someone gave You everywhere,
You are a revolver and a trigger and a charge in the chamber
and the shot doesn't come.

I have to be dead and this is Hell without you,
the shot probably finally came,

write every day and you are a writer
paint every day and you are a painter
make music every day and you are a musician
compose poems, give words to the reins every day and you are a poet
love every day, every hour a minute a second and you are…

a suspended, forgotten corpse with a cross over its head.

If only I could tear the already torn world to pieces,
just to hug You
just so I can look You in the eye

I love You like I love the charge in the revolver chamber,
Shoot! Shoot! Shoot!
press the trigger,
press the trigger, 
rest in cold oases,
nothing complicated, 
just cross the desert,
between Us.

Leknín…

…pro Tebe, všechno v životě musí být jednou poprvé, plaval jsem s těmi mými zlámanými nohami, až jsem se málem utopil a když jsem se vracel domů, šel jsem kolem nuda pláže, NIKDY jsem tam nebyl…a najednou byl a cestou zpět jsem uviděl ten leknín a musel jsem Ti ho poslat, protože …však víš.

Dobré ráno, Tobě…

…jen rychlé info o mém životě. O dalším čtení poezie pro Tebe na VELMI zajímavém místě již víš, dnes ráno mne napadlo , o čem čtení na takovém místě bude…myslím, že vzhledem k tomu, čím si to prošlo, bude důstojné, plné fantazie a Tebe, bylo to v hlavě od úterý, od schválení příslušnými místy…a teď, zbývá jen slova napsat, dát jim řád, pro Tebe.

Jsi se mnou , moc Ti za to děkuji, i díky tomu jsem právě psal názor ohledně jedné historické události pro mého francouzského přítele , zajímavý článek, až ho dokončí, skvěle ,jako vždy, s jeho svolením bych ho publikoval i zde , na svých stránkách…

a poslední …video z Jezuitské koleje pro Tebe je skoro hotovo, tentokrát …půjdu skutečně s kůží na trh, svou vlastní, ovšem , co bych pro Tebe neudělal…není nic, co bych nedokázal, když jsi aspoň takhle, na dálku, se mnou, snad se Ti bude líbit, jak jsem ho tentokrát pojal,jak jsem vyzval fantazii k tanci,

Lásko.

Teď ovšem Ruská ruleta…

…je tak… ponurá, přesto co vše,se dnes stalo…ráno jsem napsal slova a o pár hodin později se realita otřásla a odpoledne mi přítel poslal fotky z Velkých Karlovic, je tam najednou na kole, cyklovýlet, řekni mi ,jak na Tebe nemyslet, poprvé Vernisáž, podruhé dnes a potřetí… Tě už musím obejmout, nebo vyhodím svět do povětří.

Beach in the Land of Dreams. Pláž v Zemi Snů.

Pláž v Zemi Snů.

Lubomír Tomik

dotýkal jsem se Hvězdy
dotýkal jsem se Tebe

nabrousila jsi špičky ledovců,
nabrousila jsi je do
nejosamělejších ostří od vynálezu železa

dotýkal jsem se Hvězdy
dotýkal jsem se Tebe,

procházela jsi se Pláží v Zemi Snů,
přes rameno nedbale pohozenou 
lehkou plátěnou tašku s nápisem :

,, Změň se Ty a změní se VŠECHNO "

a dotýkal jsem se Hvězdy
a dotýkal jsem se Tebe

okamžiky které stály za tu hrůzu a bolest,
můžu být bez čehokoliv,
bez Tebe ne,

můj Orione,
můj Faune,
má Salome

tančíš Tanec sedmi závojů,
na Pláži Země Snů.
Photo by B Schus on Pexels.com
Beach in the Land of Dreams.

Lubomír Tomik

I touched the Star
I touched You

you sharpened the tips of the glaciers,
sharpened them into
the loneliest blades since the invention of iron

I touched the Star
I touched You

you walked the Beach in the Land of Dreams,
slung carelessly over her shoulder
light canvas bag with the inscription:

/ You change and EVERYTHING changes /

and I touched the Star
and I touched You

moments worth the horror and pain,
I can be without anything
not without you
my Orion,
my Faune,
my Salome

you dance the Dance of the Seven Veils,
on the Beach of the Land of Dreams. 

Pláž v Zemi Snů.

Napsala se sama,vzal jsem do ruky tužku a protože nosím Tvé znamení, víš přece, vytetované písmeno, nosím Znamení Šelmy, nejkrásnější nejkrutější nejlíbeznější ze všech, jen jsem na Tebe myslel a…slova byla přede mnou.

Dnes…jsem ve Felixově sále mluvil k Tobě, snad to jednou uvidíš.

Srdce ven!

První poslech cd kapely Zuby nehty ,,Srdce ven“ a ano, dámy ,jeden pán , spolu s Paní jsou neporazitelní.

Zkušenosti přidávají jejich songům ještě více rozmanitosti, barevnosti.Hudebně i lyricky.

Tohle srdce má 13 chlopní, 13 písní,          13 příběhů.

  Velká radost je znovu slyšet!

Vzhůru si pro to své ,,Srdce ven“ .

A poctivě, žádné stahování z netu, fantastický obal skrývá kromě hudby i spoustu úsměvných překvapení!

,,Některý věci se nemají stát“ zpívá se v jedné z písní.

,,Srdce ven“ se stát mělo, muselo a stalo, díky za to, dámy .

Prague song.Magický a povedený, velmi, až neuvěřitelně.

Magický

Prague Song by Pavla Jonsson, performed by Laurie Amat.

To snad ani není možné, kolik je v Prague songu magické krásy,

Pavlo, kouzelné,povedla se Ti myslím mimořádná věc! Měli by vidět všichni!

Počtvrté asi nejsilnější dojem….jak tam najednou na začátku vtančíš…to je báseň…TY jsi báseň, úžasné.

Ostrov mnoha jazyků. An Island of Many Languages.

Děkuji za D.O. za poskytnutou fotografii .
An Island of Many Languages.

Lubomír Tomik

Lived on the Island of Many Languages,
through and through crucified,
adult,
arboreal,
hidden in the leaf,

with a secret passion for wood,
 laughed for a while,  cried for a while,
with a secret passion for nails,

before the waves of green flooded him again
looked noble,
consecrated,
faintly,

cruel disillusionment under the guise of masculinity on the cross of the Island of Many Languages,
lost in Never and Nowhere,
time was just in the eye blink,
the nails are rusted, the wood is embraced by a worm,
he was suddenly a disappointed romantic

fell into various traps in the garden,

on the Island of Many Languages,
plaiting parrots shouted his name and he was
lonely intoxicated by the endless echo,

when I inscribed in Your body with my tongue,
the most beautiful alphabet. 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ostrov Mnoha Jazyků.

Lubomír Tomik

Na Ostrově Mnoha Jazyků žil ,
skrz naskrz ukřižovaný,
dospělý,
stromový,
skrytý v listový,

s tajnou vášní pro dřevo,
chvíli se smál, chvíli plakal,
s tajnou vášní pro hřeby,

než ho znovu zalily vlny zeleně
 vypadal vznešeně,
zasvěceně,
zemdleně,

kruté rozčarování pod maskou mužnosti na kříži Ostrova Mnoha Jazyků,
ztraceného v  Nikdy a Nikde,
čas byl jen v oku tik,
hřeby zrezly, 
dřevo objal červotoč,
najednou z něj byl zklamaný romantik

chytil se do rozmanitých pastí v zahradách,

na Ostrově Mnoha Jazyků,
 prostořecí papoušci vykřikovali jeho jméno a
osamělý se opájel nekonečnou ozvěnou,

když jsem jazykem psal do Tvého těla,
tu nejkrásnější abecedu.

,,Srdce ven“ Cd kapely Zuby nehty…

…je na cestě a jak jinak, že … : ,,Vaši objednávku jsme přijali a vedeme ji pod číslem: 3766065″

Zpráva v mailu právě teď.

O ALBU
Držte si srdce zuby nehty – Dámy z legendární kapely Zuby nehty rozhodly, Srdce ven! Od posledního řadového alba Kusy uplynulo sedm let a nyní Zuby nehty představují srdcové album obsahující třináct nových autorských písní. Opět tu je nezaměnitelná poetika, a to nejen v textech, ale i v rockových beatech, které hnětou folkové melodie s punkovým feelingem do originálního tvaru. Přesně takového, jaký umějí jen Zuby nehty.

„Někteří z nás odmítli vkročit do studia bez celoobličejové masky, jiní bez pleťové masky,“ komentují Marka Míková a Kateřina Jirčíková největší zádrhel, který způsobila „doba covidová“ při samotném natáčení alba. Zcela bez komplikací se to ale přece jen neobešlo. Před nástupem do studia došlo na personální změnu. „Krátce před natáčením se námi rozloučila naše bubenice Hanka, a tak bylo potřeba kuráže, zvednout hlavu a jít dál. Jana Kaplanová s námi už kdysi hrávala a teď přinesla nový vítr z Podkrkonoší s lehkostí sobě vlastní. A ještě přidala v některých písních trumpetu.“

Zuby nehty produkují písničky, které mají základy v postpunkrockových letech z počátků období legendárního Dybbuku. Ale navíc k tomu dokáží snoubit do harmonického celku ostatní žánry, jako je alternativa či folk, a celé to vygradují inteligentními a vtipnými texty. Srdce ven je jako obvykle poskládáno z písniček jednotlivých členů kapely a jde zase o barevnou mozaiku. Stejně jako na předchozím albu Kusy i tady je třináct skladeb a ani na novém nechybí další pokračování (tentokrát už sedmé) písně Paní. Baskytarista Jan Maxa si pochvaluje také atmosféru ve studiu Jámor Ondřeje Ježka. „Natáčelo se celkem svižně, od října do prosince loňského roku. Měli jsme poctivou přípravu a dlouho předtím jsme psali a zkoušeli. Vše bylo připraveno, a tak jsme nakonec přizvali jen ty naše, vnitřní ­ a o to milejší ­ hosty. Pavla s námi naživo normálně nehraje, ale jsme moc rádi, že se k nám ve studiu připojila. Marvin je skvělý bubeník i člověk. A Ondřej nás vždy mile překvapí tím, co a na co do našich nahrávek přidá.“

„Najít název alba je vždycky oříšek,“ přiznávají Zuby nehty.

„Seděli jsme u táboráku na soustředění a trochu si lámali hlavy. Ani jeden z názvů se nezdál. Ptačí, Vlčí, Paví, Braní – následovaly záchvaty smíchu a bujaré veselí. Pak se někdo zeptal: „Jaký slovo bys řekla, když pomyslíš na naši kapelu?“ a Kateřina řekla: „Srdce.“ Marka řekla: „Chodby“ a Alice špitla: „Tak co Srdce ven?“ A pak bylo ticho. Takový to, kdy se člověk dívá do ohýnku a je mu dobře. Ten výkřik vymyslela Pavla v písničce Vlčí a perfektně sedl do dnešních dní a do našeho statu quo.

S obalem jsme oslovili Goldu ze Znouzectnosti. Jednou totiž udělal skvělý plakát pro náš společný koncert a všichni tušili, že je to pozoruhodně spřízněná duše. To se taky potvrdilo. Na obalu pracoval zvolna, ale každý obrázek, který přiletěl, nás cupoval na kousky. Trefoval se přesně.

Podobné souznění probíhalo ve studio Jámor u Ondřeje. Jeho okřídlená věta: „Chyba je dárek“ kapelu ve studiu osvobodí, a když k tomu sem tam přiletí některá z jeho hlášek, jako „Padá tlak, něco si přej…“, začne bezděky vznikat něco zevnitř kapely a je to neopakovatelné.

Ten čas, co koronavirus přetrhl veřejné vystupování, byl pro nás svým způsobem i blahodárný. Mohli jsme uvařit nové CD a teď se těšíme, až ho sníme.“

Srdce ven – Zuby nehty | Indies.eu

In the garden of succubus. V zahradě sukkub.

V zahradě sukkub.

Lubomír Tomik

Stromy rostou pro všechny,
někteří si ani nevšimnou,
že díky nim mohou dýchat

a Ty,
vyrostla jsi v zahradě víl,
v zahradě královen ,
v zahradě královen i sukkub,
sevřela jsi mne,
v objetí smutku.

Sukkuby se postarají.
Záběr pořízen dnes mnou.
In the garden of succubus.

Lubomír Tomik

Trees grows for everyone,
some don't even notice
that thanks to them they can breathe

and You,
You grew up in a fairy garden,
in the garden of queens,
in the garden of queens and succubus,
you gripped me
in the embrace of sadness. 

Succubes will take care of it .

Co by to bylo za den bez básně pro Tebe, o Tobě, bez Tebe ….když jsme šli včera v letadle na přistání, četl jsem slova, která jsem si zapsal v ten den, jaké bylo Tě vidět po koupeli…řítili jsme se modrou oblohou a měl jsem Tě plnou hlavu.

POEZIE V OBLACÍCH /Pro Tebe/ VIDEO.

Četl někdy muž na obloze pro ženu, jako já včera pro Tebe ?

Slyšela jsi někdy o něčem romantičtějším ? Snad se má slova k Tobě dostanou.

Jedině kdybych Ti to říkal do očí přímo , jinak to bylo…četl jsem ve vichrech modré oblohy a byla jsi se mnou.

Děkuji Karlu Wernerovi , pilotu letounu VLA a omlouvám se za komplikace při letu.

Všechno je jednou poprvé, bylo to nezapomenutelné, snad Ti čtení v oblacích pro Tebe aspoň takhle zprostředkuji a příště mne při odletu polib, anebo víš co?

Poleť raději se mnou, ať Ti můžu číst, tam nahoře, ve vichrech modré oblohy.

Lyrics:

In the winds of the blue sky.

Lubomír Tomik

In the storms of the blue sky,
I'm looking out for you

I look forward to the wonderful span of Your wings,
in the storms of the blue sky

dive into the clouds and hope you're there somewhere,
in the winds of the blue sky meet an angel

gracefully flying with a load of a million tons of worries,
I no longer need to hold my breath over you in amazement

I stopped breathing a long time ago,
my heart has long since ceased to be,
in the storms of the blue sky,
I began to burn from within, from within

fragments of hearts in the storms of the blue sky,
they had to be in another,
they had to be,
others in reality,
 ytilaer,
 ym evol.

uoY era htiw em,
ni eht sdniw fo eht eulb yks.

V Hradci nad Moravicí se zjevil…

…a D.O. se podařilo zachytit vše fotoaparátem, druhá fotografie je detailnější, oba dva v ní vidíme stejnou věc, právě o ní píši…a celou dobu myslím na Tebe a zítřek a co řekneš na…jestli něco řekneš.

Njn, kdyby jsi řekla aspoň tohle.

Cokoli.

Klíčem k čekání je nečekat.

Klíčem k normálnosti je zešílet.

Klíček k lásce je milovat Tě tolik, až slyším praskání srdce…všechny ty cévy, žíly a tkáně.

Buch buch.

ne če kat

ne če kat

ne če kat

kat.

Proměn mne.

Proměn mne.

Lubomír Tomik

Každý den se může stát tolik věcí,
každý den odemkneš realitu koutky úst,
Úsměvem

Změň ráno , může se stát tolik věcí,
každý den odemknu svou realitu kartou,
Tarotem

proměň mne v slovo
proměň mne v obraz
proměň mne v draka
proměň mne v paprsek slunce,
pevný provaz,
po němž se spustím k Tobě

každý večer je prázdná skrýš bez Tebe před světem,
každý večer je proměna:

Zvedni závoj,
staň se devátou planetou na své oběžnici kosmem se vracející,
jsi mé šílenství
má posedlost
má naděje

projdi brannou s vonnými květy,
nechej se ovívat zeleným hedvábím,
opanovala jsi mé nitro,

jen jednou jsem uslyšel zpěv,
jsem ztracen navždy,
 proměň mne,
dej mi důvod žít.










Transform me.

Lubomír Tomik


So many things can happen every day ,
you unlock reality from the corners of your mouth, 
with a Smile

Change in the morning, so many things can happen,
I unlock my reality with a card every day,
Tarot

turn me into a word
turn me into a picture
turn me into a dragon
turn me into a ray of sunshine,
solid rope,
after her I will run to You

every evening there is an empty hiding place without You in front of the world,
every night there is a transformation:

Raise the veil,
become the ninth planet in your orbit returning space,
you are my madness
my obsession
my hope

go through the gate with fragrant flowers,
fan the green silk,
you took my heart,

I only heard singing once,
i'm lost forever

 Change me,
    give me a reason to live. 

Život je změna…

..proč bych měl následovat své srdce, jak zazní v tomhle úžasném songu ?

Why I should feel this way?
Why I should feel this way?
Why I should feel the same?
Is something I cannot say
Is something I cannot say
Is something I can’t explain

I feel you outside at the edge of my life
I see you walk by at the edge of my sight

Why I should follow my heart?
Why I should follow my heart?
Why I should fall apart?
Why I should follow my dreams?
Why I should follow my dreams?
Why I should be at peace?

I feel you outside at the edge of my life
I see you walk by at the edge of my sight

I had to let you go to the setting sun
I had to let you go and find a way back home
I had to let you go to the setting sun
I had to let you go and find a way back home

When I dream all I see is you
When I dream all I see is you

Je to to něco co nemůžu vysvětlit.

Původně vše mělo být jinak – 6.6. v 6 hodin jsem tady , na své stránce, chtěl oznámit, co pro Tebe udělám v průběhu neděle.

Právě jsem měl nečekaný hovor, vše bude jinak. 6.6. v 6 hodin Ti řeknu , co jsem pro Tebe udělal a bude to zítra a budeš u toho se mnou jak to jen nejvíce půjde, bude to nejvíce romantické , jak jen to může být, život je změna a využiji ji co nejvíce to půjde, využiji těch nečekaných chvil.

O pár minut dříve jsem byl pozván na další Vernisáž, jakmile autorka svolí, dám plakát i sem.

Není život úžasný ? Před dvěma lety jsem byl v nemocnici na přístrojích, chcípal v objetí tracheotomie, zdá se mi to jako včera, stejně jako když jsem Tě naposledy objímal.

Čas.

Železniční běsnění.

Pro Tebe….

Být s Tebou aspoň takhle, celou dobu jsi byla se mnou…jsi se mnou, když jsem stříhal zatím nejdelší video, zvuk, zapadalo to do sebe jako kostky domina….o kterém jsem psal včera…a Crowleyho Tarot …dnešní karta.

Co dodat, děje se to, konstantně a stále.

Natočeno ve Starém Městě.
Básně pro Tebe čteny a nahrány ve Studiu Shaark. http://www.shaark.cz/

Mýdlo. Soap.

Soap. 

/ For you /

Lubomír Tomik

If time sold like soap,
I would buy all the packages "A moment with You"

and  scrubbed myself to the blood,
small slight purgatory.

When the shape of my heart turns into a cylindrical whirlwind,
until it turns into a flying bullet

leaves the chest,
           leaves the skin, making his way out

will fly directly to You and
-B O O M !!!! -

it hits a piece of "Moments with You" brand soap in my palm,
 burrows in and rests.

If only time was like soap
anyway, it would dissolve in a stream of hours seconds of nights

under the touch of your tender body,
in chemical samples of love,
between which You dance,
so gorgeous.

After all, I would be pure, washed by You, free from darkness,
like right now, now, now, forever. 
Mýdlo.     

/ Napsáno jen Pro Tebe /

Lubomír Tomik

Kdyby se prodával čas jako mýdlo,
nakoupil bych všechna balení ,,Chvil s Tebou“ 

a drhnul se až do krve,
malý nepatrný očistec .

Až se tvar mého srdce změní v cylindrickou smršť,
až se změní v letící kulku

opustí hrudní koš,
opustí kůži , prorazí si cestu ven

poletí přímo k Tobě a 
-P L E S K !!!!-

narazí do kusu mýdla značky ,,Chvil s Tebou“  v mé dlani,
zavrtá se dovnitř a spočine.

Kdyby čas byl jako mýdlo 
stejně by se rozpustil v proudu hodin vteřin nocí

pod doteky Tvého něžného těla,
v chemických vzorcích lásky,
mezi nimiž tančíš,
tak nádherná.

Přece jen, byl bych čistý, omytý Tebou, zbavený temnoty,
jako právě teď, teď, teď, už napořád.

Palačinkový efekt na nádraží zběsile pro Tebe.

..a přímo, úplně vlevo, tady, pro Tebe: Palačinkový efekt …za hučení vlaku a…velmi …velmi zvláštně, napadlo mne to tam, na místě…měl jsem v kapse diktafon a báseň na papíru a jak vlak monotonně hučel, tak mne najednou napadlo přečíst to takhle:
Palačinkový efekt pro Tebe…až do konce

Lyrics : Pancake effect. – Midian Poet

Sál Království.

Info pro Tebe…

..info pro Tebe pro Tebe pro Tebe ,o mém životě, najednou v tento okamžik : Pracuji na mé řeči k soudu, současně příprava na neděli 6.6. v 6 hodin ráno a nadcházející den, udělám pro Tebe něco…ale opravdu romantického, potom musím jít ven, cvičit zraněné koleno, půjdu k Sálu Království a zkusím udělat pár fotografií k článku o debatě s Jehovisty, o posmrtném životě, byli na mne snad tři.

Scházíš mi.

Absolutní temnota. Absolute darkness.

Absolutní temnota.

Lubomír Tomik

Vynořil jsem se nad hladinu,
zbytky světla se utopily dříve než já.

Nebyla jsi tam,
jen tma byla síť,
pevně utažená nit,
 v níž jsme chyceni.

Absolutní temnota
bez Tebe

I kdyby najednou explodovalo milion supernov,
i kdyby se otevřely ohrady s býky
a v ulicích měst jsem s nimi setkal, 

I kdyby se obloha zbarvila jako Mars,
i kdyby hořely ulice
a mé srdce znovu lehlo popelem

Absolutní temnota
bez Tebe

Jsem ubytovaný v nádherném hotelu,
přesto, 
v nejosamělejším lidském sídlišti,
kde nejsou žádní návštěvníci,
nikdo neroznáší poštu
a parkoviště zejí prázdnotou,
na zvoncích nejsou jména
a když se náhodou někdo objeví,
hned zase zmizí.


Na letácích v prachu cest,
na sloupech plynových lamp,
ve slovech které mne chtějí svést,
v přízračném svitu prázdných nákladních ramp,

jsi všude,
můj Osude,
Má Věčná Dívko,
jsem do Tebe vpleten hořícími vlákny,


zdá se, že pod oblečením 
máš azbestový oblek
a vlákna chladnou,
s každým novým dnem,

chci se  v tomto druhém životě,
 který jsi mi dala,
chci se projít s Tebou ruku v ruce po březích Seiny,
pojmenovat nás,
těmi správnými jmény.

Ty a já.
My.


Absolute darkness.

Lubomír Tomik

I surfaced,
the remnants of the light drowned before I did.

You weren't there
only darkness was the net,
a tight net in which we are trapped.

Absolute darkness
without You

Even if a million supernovae explode at once,
even if the bullfences opened
and i met them in the streets of the cities

Even if the sky turned like Mars,
even if the streets burned
and my heart was reduced to ashes again

Absolute darkness
without You

I am staying in a beautiful hotel,
yet,
in the loneliest human settlement,
where there are no visitors,
no one delivers mail
and the parking lot is empty,
there are no names on the bells
and when someone happens to show up,
will disappear again immediately,


on leaflets in the dust of roads,
on gas lamp poles,
in words that want to seduce me,
in the ghostly light of empty cargo ramps,

You are everywhere
my destiny,
My Eternal Girl,
I am entwined with You by burning threads,


it seems under clothes
you have an asbestos suit
and fibers go to cold
with each new day,

I want in this second life,
 which you gave me,
I want to walk with You hand in hand on the banks of the Seine,
name us
the right names. 

You and me,
WE.

Nečekaná tečka za Malou Lesní Vernisáží 2021

Martinu Hábovi se letošní Vernisáž hodně povedla, dnes jsem měl tu čest být na chvíli s účastníkem ze zahraničí, poslal mi pak své fotografie, které tam pořídil.

Vystihují atmosféru přesně, než začalo pršet, bylo to…fantastické, pak vše trochu zkazilo počasí, velká škoda, i tak…

…bylo k mání Umění….v téhle době to není zrovna samozřejmá věc.

Martine, příště by jsi klidně mohl vybírat vstupné , myslím, že lidé by jistě rádi za něco takového zaplatili, na příští rok rezervuji čtyři lístky, jeden i pro Tebe, zkrátka Tě tam zvu, už teď, rok nevydržím čekat.

Domino Lásky. Domino of Love.

Domino of Love.

Lubomír Tomik

I fell into the Magic of You,
I fell into all the rotating sixes,

I fell into magic,
I fell into a verse,
I fell into spells,
I fell into sacrificial formulas,
I fell into the books of pure magic,
I fell into a sign
and frantic fantastic synchronicities across the centuries,
my Beast,

the power of the art of nature,
inventions of magicians
and
from their magical black reality changing hats covering the entire planet
You stand up
 in a white blouse with a bouquet of roses,

I fell into You,
I fell into Your traps,

You tore me up
like the grimoires of our times, according to which I invoke my love,

You get off your hats with grace,
it's the falling Domino of Love. 
Domino Lásky.

Lubomír Tomik

Upadl jsem do Magie Tebe,
upadl jsem do všech rotujících šestek,

upadl jsem do magie,
upadl jsem do verše,
upadl jsem do zaklínadel,
upadl jsem do obětních formulí,
upadl jsem do knih ryzí magie,
upadl jsem do znamení,
a zběsilých fantastických synchronicit napříč staletími,
má Šelmo,

síla umění přírody,
výmysly kouzelníků
a
z jejich čarovných černých realitu měnících klobouků pokrývajících celou planetu
se vztyčíš Ty,
v bílé blůzce s kyticí růží,
upadl jsem do Tebe,
upadl jsem do Tvých osidel,
roztrhala jsi mne,
jako grimoáry našich časů, podle nichž vzývám svou lásku
s grácií vystoupíš z klobouků,
je to padající Domino Lásky.

Ve vichrech modré oblohy. In the winds of the blue sky.

Ve vichrech modré oblohy.

Lubomír Tomik

Ve vichrech modré oblohy 
vyhlížím Tebe

vyhlížím báječné rozpětí Tvých křídel
ve vichrech modré oblohy

vnořit se do mraků a doufat, že tam někde jsi
ve vichrech modré oblohy potkat anděla

ladně si poletujícího s nákladem milionu tun starostí
už nezadržím úžasem dech nad Tebou

dávno jsem přestal dýchat
dávno mi přestalo být srdce
ve vichrech modré oblohy
začal jsem hořet zevnitř , z nitra

úlomky srdce ve vichrech modré oblohy,
musely být v jiné,
musely být,
jiné v realitě,
ětilaer.
oksáL.

isJ es uonm,
ev hcerhciv érdom yholbo.

In the winds of the blue sky.

Lubomír Tomik

in the storms of the blue sky
I'm looking out for you

I look forward to the wonderful span of Your wings
in the storms of the blue sky

dive into the clouds and hope you're there somewhere
in the winds of the blue sky meet an angel

gracefully flying with a load of a million tons of worries
I no longer need to hold my breath over you in amazement

I stopped breathing a long time ago
my heart has long since ceased to be
in the storms of the blue sky
I began to burn from within, from within

fragments of hearts in the storms of the blue sky
they had to be in another
they had to be
others in reality,
 ytilaer,
 ym evol.

uoY era htiw em,
ni eht sdniw fo eht eulb yks.

23.4.21 jsem se prohlásil básníkem…

…a dovedlo mne to sem…s vyhlídkou na neděli 6.6.v 6 hodin,kdy tady napíši článek a v ten den uskutečním něco, co pro Tebe nikdy neudělal a asi neudělá..s

vyhlídkou na čtení v Jezuitské koleji…a jsem tady, s tímto obrazem před ocima, vidíš co vidím já, jsi úžasná.

Znovu jsem se setkal s názorem…

Můj levý loket.
Pravá noha.

…že mi vlastně nic není, čtu, píšu, navštěvuji zajímavá místa…asi jsem dostatečně neproklel člověka ,co mne před dvěma lety srazil, díky němuž jsem získal něco co docela nechci.

Proklínám Tě, chlape,znovu a důkladněji.

Víš co to je mít v sobě tohle? Víš, že jsou dny ,kdy bolestí nemůžu chodit? Víš, že mám dráty v lokti, jak jsi mne vozem nabral, zlámal mi obě nohy, pak jsem dopadl na zem a ještě si zlomil ruku?

Víš, že abych vůbec mohl chodit, musím denně hodiny cvičit? Víš, že se moc nevyspím?

Nevíš.

A jak říká má láska- Karma je zdarma.-

Neboj, určitě se na tebe dostane. Nenávist je podceňovaný cit.

Lucipér už si brousí vidličku, jak tě bude píchat, až se budeš koupat v kotli.

A život po smrti je, něco o tom vím, těš se.

Nechci se vymlouvat, rentgeny jsou mé, staré možná…měsíc, můžu si je zveřejňovat třeba denně, jen…občas je dobré si připomenout, že jsem vlastně mrzák.

Příští týden čtení pro Tebe, zde.


Jezuitská kolej


Hradišťská pevnost skýtala bezpečí a ochranu nejen svým obyvatelům, ale chránila svou pozicí zemské i státní hranice. Ale až v čase třicetileté války jsou zde položeny základy vzdělanosti a kultury. Jejich nositelem bylo Tovaryšstvo Ježíšovo, jehož zástupci sem přišli v roce 1644 z Kroměříže. K tomu, aby v červnu roku 1654 mohl být položen základní kámen nové koleje v Uherském Hradišti přispěla donátorka Kateřina Zoubková ze Zdětína, která svůj majetek převedla ve prospěch řádu.

Samotná stavba koleje se ukázala jako velmi náročná, protože místo bylo silně bažinaté. Nezbylo než základy uložit až do hloubky tří metrů na mohutné dubové piloty. Na ně byly vrstveny velké přitesané balvany, na nichž teprve začalo vyrůstat základní zdivo. Kámen na ně byl dovážen z lomu v Mařaticích. V roce 1662 už se do koleje stěhovali první obyvatelé, kněží, magistři a koadjutoři. Velký požár města v roce 1681 zachvátil kromě mnoha domů i střechu a zdi koleje a kostela. A sotva byly škody alespoň částečně zahlazeny, zapálil v roce 1695 blesk červenou věž naplněnou olověným prachem. Výbuch zničil opět mnoho okolních domů a značnou škodu utrpěla kolejní okna.. Celý barokní komplex byl dostavěn až v roce 1737, kdy byl zcela dokončen seminář v jednom z křídel dnešní Reduty. Gymnazijní budova a divadelní sál ale byly slavnostně otevřeny již v roce 1729.

Jezuitům patřila také přiléhající zahrada, kterou v roce 1862 koupilo město a v roce 1869 zde dokončilo výstavbu budovy německého gymnázia, v níž od roku 1918 sídlí obchodní akademie. Zbývající prostor byl upraven jako veřejný park.
Po odchodu jezuitů v roce 1776 převzal objekt vojenský erár, usídlila se zde městská posádka a sklady, aby od roku 1883 přebral prostory rakouský pěší pluk a v roce 1905 pak byla kolej propůjčena městskému magistrátu. Město zde následně zřídilo nouzové byty pro chudinu. Po první světové válce se vrátilo vojsko a objekt stále sloužil jako „stará kasárna“ i poté, co byla v roce 1932 postavena kasárna nová, a to až do roku 1945, kdy definitivně nastalo období civilního využití. Do roku 1949 sloužil Okresnímu národnímu výboru, oddělení poválečného zásobování a poté se z něj stal až do roku 2010 Dům služeb. Po rozsáhlé obnově se i poslední část rozsáhlého komplexu jezuitských budov – kolej dočkala důstojného využití. Značně zchátralý objekt se podařilo zrekonstruovat i zásluhou EU, když město Uherské Hradiště získalo na projekt „Slovácké centrum kultury a tradic – revitalizace jezuitské koleje“ právě podporu z fondů EU.

Komplex je kulturní památkou.

LT : V jedné z místností bývalé Jezuitské koleje, ve Felixově sále, budu mít příští týden hodinu jen pro nás, pro mne a pro Tebe . Dnes se mi, díky vstřícné a milé zaměstnankyni Informačního centra v UH, podařilo vše domluvit…Felixův sál- to zní slibně. Felix Kadlinský – Wikipedie (wikipedia.org)

Ještě je tu přece neděle, něco opravdu…. vyjímečného , NIKDO nic takového neudělal, nikdo se o nic takového nepokusil, aspoň pokud vím, příští dny budou tedy…velmi zajímavé.

A samozřejmě…Ty.

Bez Tebe by nebylo nic.

Spaste naše duše. Save our souls.

Save Our Souls.

Lubomír Tomik

When You cut off the top of my skull and take the brain in Your palms,
the shaking gray jelly does not resist at all,

lightly wave the scalpel and
a slice of tissue goes under a microscope,

thousandfold magnification and
you will see a million little cute YOU

waving handwritten banners -
"Save us!"


Save me, it's time. 
Spaste Naše Duše.

Lubomír Tomik

Když odřízneš vrcholek mé lebky a vezmeš mozek do svých dlaní,
natřásající se šedé želé se vůbec nebrání,

zlehka máchneš skalpelem a
plátek tkáně jde pod mikroskop,

tisícinásobné zvětšení a 
uvidíš milion malých roztomilých TY,

mávají ručně psanými transparenty –
,,Zachraň nás !“

zachraň mne , přece je čas.

Good, good. Dobře, dobře.

,,Dobře, dobře."

Lubomír Tomik

Dobře, dobře,
,,Život je hra která se nedá vyhrát. "

To se nezmění,
smrti vábení

můžeš přece zvítězit v poločase,
třetině,
sadě

To se nemění,
smrti mámení

můžeš si přece vyžádat od rozhodčího pauzu,
timeout,
nebo být nastartovaný za postranní čarou a

To se nemění,
smrti se nezmění

nestanou se z nich
fandové na tribunách
kvílící do Noci ,,Jdi do toho ! Zaber!"

Smrti snění o líbezném umírání,
ve Tvé náruči

zkatalogizuj mne,
dej mne do složky nadepsané :

,,Beznadějní"

nebo

,,Druhá šance -Bezvadněji "

nebo

,,Extaticky, esteticky, étericky  v pasti Tebe"


Usměješ se a řekneš jen : -,,Dobře, dobře."




,,Good good."

Lubomír Tomik

Good good,

,,Life is a game that cannot be won"

That will not change,
death lure

you can win the half,
one third,
one set

That doesn't change,
death of deception

you can ask the referee to take a break,
timeout,
or be started behind the sideline and

That doesn't change,
death will not change

deaths will not become
fans in the stands,
howling into the night ,, Go for it! Shot!"

Death dreaming about lovely dying,
in your arms

Catalog me,
put me in a folder titled:

"Hopeless"

or

"Second Chance - Flawless"

or

"Ecstatically aesthetically trapped by you"


You smile and say, "All right, all right." 

Lvice Floor a Wolf lost in the Poem Jan

Autorka kresby vlka : Dorka Čančíková .

Autor hudebního a básnického projektu ,,Wolf lost in the poem “ : Jan Žamboch.
Velmi chytře provedeno, divák, posluchač a dalo by se říci též aktivní účastník veršů, je zaplaven tsunami obrazů kde si každý najde tu svou vlnu, jsou to dávky z kulometu fantazie, které každý schytá rád, doslova si je vychutná, když se nechá unést a naložit do černé dodávky plné překvapení a hry se slovy, k tomu je servírována hudba, na téhle hostině je podávána velmi chutná a kvalitní krmě.

Podpis na plakátu ,,Lioness“ : Floor Jansen , měsíc starý.